První doložená písemná zmínka o Velkém Rybníku je z roku 1585, kdy je již uváděn pod názvem Grossenteich. Již v té době byl součástí obce Podlesí, jejíž známá historie spadá až do 12. století. Po vzniku farnosti v Hroznětíně na začátku 13. století přešla totiž část obce Podlesí k faře do Hroznětína.

Velký Rybník byl po staletí hlavně zemědělskou obcí, ale s postupem rozvoje lesních činností a využívání vodních ploch došlo i v této oblasti k dalšímu rozvoji. Na přelomu 19. a 20. století měl Velký Rybník 9 zemědělských usedlostí, z nichž největší byl statek Ernsta Siegla (čp. 1), ke kterému patřilo 20 hektarů polí a jehož součástí byl i hostinec "U Divoké kachny" (Gasthaus zur Widente). Druhou největší usedlostí byl statek Josefa Hönla (čp. 9) s 10 hektary polí a s hostincem "Zelený strom" (Gasthaus Grüner Baum), kde je dnes známý domácí pivovárek a restaurace U Hastrmana. Ostatní usedlosti měly výměru polností kolem pěti hektarů. V domě čp. 8 byla hájovna, spravující honitbu Velký Rybník, která byla v majetku panství Ostrov. Posledním revírníkem, který v hájovně bydlel, byl Johann Schütz. V domě Johanna Sticha (čp. 12) byl obchůdek s potravinami a smíšeným zbožím a před přestavbou domu čp. 17 na letní sídlo karlovarského zubaře Augusta Macka byl v tomto domě hostinec "Bouda u rybníka" (Teichbaude).

Součástí hospodářského života obce byla také již zmíněná honitba Velký Rybník. Před rokem 1918 byla honitba v majetku ostrovských velkoknížat z Toskánska a po převodu na obec Sadov (tehdejší Sodau), pod kterou katastrálně obce Podlesí a Velký Rybník v té době patřily, bylo honební právo pronajímáno. V záznamech o pronájmu honebního práva najdeme mimo jiné jména Wenzla Raua a Ferdinanda Funka ze Sadova nebo Ernsta Raua z Podlesí. Posledními doloženými nájemci honitby byli Ferdinand Funk ze Sadova a Rudolf Kreisl z Podlesí. Velkorybnická honitba se vyznačovala velkým množstvím zvěře. Vedle bohaté zásoby srnčí zvěře, zajíců, bažantů a koroptví, zde byli také tetřevi a ojediněle i sluky a křepelky. Součástí honebního revíru byla také vodní plocha Velkého Rybníka o velikosti 52 ha, s velkým množstvím kachen. Během letních měsíců v mokřadech kolem rybníka hnízdili i bekasiny, kolihy, potápky, bukači, kulíci, slípky zelenonohé a jiné vodní ptactvo. Na ryby bohaté vodstvo Velkého Rybníka nabízelo bohaté příležitosti k rybolovu.

V první polovině 20. století se Velký Rybník a oblast kolem něj stává oblíbenou rekreační oblastí. Mnoho lidí z Karlových Varů sem přijíždělo za víkendovým odpočinkem a turistikou v okolí a to až k úpatí Krušných hor. Naprosto lákavé výhledy nabízely svahy Krušných hor na severu a na jihovýchodě vrcholky Doupovských hor. V té době bylo také hojně využíváno železniční spojení na trati Dalovice - Merklín, které byla založena již v roce 1902.